Vědomý pohyb v životě – díl 1

Publikováno: 10. ledna 2021

Cítím obdiv k autorům, kteří o složitých věcech dokáží psát jednoduše a srozumitelně. A proto si pro toto sdílení také zadávám program jednoduchosti při popisování mé skutečnosti a oceňování sebe i ostatních. Tématem tohoto článku je sdílet můj pohled na pohyb ve fitness a především v životě.  Budu sdílet to, co dává smysl mé hlavě, co prošlo zkušeností mého těla a dotklo se mého srdce. 

Zvolil jsem si téma, jak lze vnímat pohyb v životě. Často pohyb bereme jen jako prostředek pro sportování. Máme pocit, že jsme pro sebe pohybově něco udělali pouze když pravidelně trénujeme a pravidelně odcházíme naprosto vyčerpaní? Nebo bereme pohyb jen jako prostředek, jak tělo odnese hlavu na přednášku nebo k počítači? Jak lze vnímat pohyb?

Prošel jsem vývojem od vnímání, že pohyb je pouze a jen sport. Sportoval jsem i ve volném čase. Neustále jsem závodil a můj nejčastější soupeř i parťák byl čas. Ale jaké to bylo spojenectví a kam vedlo? Do bolestí, které jsem hasil, jak se dalo, abych mohl pokračovat ve sportování. Do nemocí, které jsem bral jako nespravedlnost. Do ztráty sebe-vědomí, do pocitů bezmoci, kterým jsem sportem a pohybem doslova utíkal. Byl to můj program přežití a já jsem za něj svým způsobem rád, ale nyní je již minulostí. Ovlivnilo mě několik po sobě přicházejících informací a já bych s vámi rád sdílel, jak mě můj vývoj dovedl do přítomného okamžiku. 

Základní otázku, kterou si budu opakovaně pokládat, je PROČ? Je to podstata smysluplnosti dělané činnosti, ať jde o cokoli. PROČ, je ujasnění záměru, propojení těla – mysli – duše. PROČ, je vstupenka do přítomnosti. 

Opět vám budu sdílet můj osobní příklad. Často jsem stával před úkolem, výzvou, povinností a ptal se sám sebe JAK? Jak to mám udělat? To mě vedlo výhradně k rozumovému řešení. Na vedlejší koleji nyní nechám skutečnost, že daná záležitost většinou přišla z vnějšího impulzu – vnější motivace a já jen reagoval. Každopádně když otázka zněla JAK, přicházely především překážky, které bylo potřeba vyřešit a postupujícím řetězcem myšlenek se realizace zdála nemožná. Přicházelo jen – to nejde, to neumím, na to nemám…

Při principu PROČ nepřicházejí překážky, ale jen výzvy na cestě k uskutečnění záměru. Hlava nemusí tělo přemlouvat, nutit ho. Tělo má výzvy rádo, pohybuje se lehce a účelně, ale potřebuje vnímat smysl. Tak to vnímáme jako celistvé bytosti. Když víme PROČ, vše se zdá lehko proveditelné, snadné a prosté. 

Vnímám to stejně v mé praxi pohybového kouče, průvodce či lektora. V pohybu je otázka JAK otázkou provedení techniky. Jsme v tu chvíli hodně v hlavě. Snažíme se pohyb pochopit, naučit, ovládnout, natrénovat svaly, pracovat s CNS. 

PROČ je otázkou onoho smyslu. A tím se dostávám k samotné existenci a vnímání fitness průmyslu. Obojí je důležité, ale nejdříve potřebujeme mít PROČ a JAK už se zjevuje samo.

Proč se budu učit zvedat kettlebell? Kde to v životě použiji? Až potom přichází otázka, jak to udělám. Dříve jsem to vnímal tak, jak mě to učili starší, zkušenější učitelé a trenéři. Vstřebával jsem informace o tom, co je dobré dělat a co je naopak nezdravé a špatné. Učil jsem se, jak trénovat tělo, rozvíjet svalový a kardiovaskulární systém, jak motivovat lidi k pohybu. Černá nebo bílá. Byla to teorie oddělenosti, ve které jsme zvyklí vyrůstat.

Později jsem pochopil, co jsem se během té doby především naučil. Byl to systém pseudoautorit, které předávají svou pravdu za tu obecně platnou pro všechny. Že já z pozice trenéra mám pravdu a na základě naučených informací bych měl vědět, co s jiným člověkem dělat, aby to splnilo záměr. Lepší výkon, lepší techniku, lepší postavu (nejlépe podle představy). To byl můj start. Ale ani po absolvování vysoké školy se zaměřením na sport a trenérství jsem to nechápal. Hodně jsem toho znal, ale nechápal jsem, jak fungujeme. Něco mi tam vždycky chybělo, bylo to neúplné.

Věděl jsem sice JAK, ale i když jsem pomáhal plnit přání klientů, mě samotného to neuspokojovalo. Připadalo mi to povrchní. Když klient zavolal, že je nemocný, zraněný, že jede na dovolenou a nebude se moci 14 dní hýbat, přišel jsem si zbytečný. K čemu je trénovat tělo na výkon, když vlastně nemá stabilní základ. A zatoužil jsem tomu více porozumět.

Přes funkční formy tréninku, práci s životní energií, MovNat, určité fyzioterapeutické přístupy, reflexní terapii, zkušenosti z principy tance, bojových umění, Či-Kung a na pozadí osobního vývoje, jsem se ve svých záměrech vrátil k naprosté jednoduchosti. Pohyb v životě. Je to esence našeho bytí. Neexistuje okamžik, kdy bychom se nepohybovali. A pro mě byl příjemný prožitek toho, když v pohybu člověk nasměřuje svou pozornost do nitra. Do sebe. Na své pocity, prožívání.  

Když jsem ochutnal tuto „pilulku“ poznání, okamžitě jsem přestal trénovat a od té chvíle se už jen pohybuji životem, ať dělám cokoli. Základem je vnímání běžných činností – vědomá činnost, plná pozornost. Možná budete překvapeni z toho, kolik nového o svém těle objevíte, budete-li vnímat, jak ráno vstáváte s postele. Pokud věnujete pozornost páteři a postoji při čistění zubů či umývání rukou. Při pozorování vašich pohybových vzorců při navlékání ponožek, obouvání bot, při zvedání předmětů ze země, nošení dětí a dalších běžných každodenních činnostech. Dále například také jakým způsobem chodíte? Jak hrabete listí? Jak dýcháte, když běžíte za dopravním prostředkem, který za chvilku odjede? Jak sedíte v autě či za stolem v práci? Je to neustálý výzkum a diagnostika toho, jak se cítíte.

  Ale než to začnete vnímat, budete potřebovat informaci PROČ. Být s ní v souladu, vytvořit si vlastní motivaci a záměr k tomu, proč a jak se kultivovat pohybem. PROČ často velice zásadně upraví JAK. Neboli je důležité, proč upravit JAK:-). Inu, měl jsem záměr psát jednoduše. Ehmmm.

Záměrem dokážete efektivně upravit provedení, techniku. Když si budu mýt ruce a ucítím nekomfort v bederní části páteře, upravím svůj postoj tak, abych tam netvořil tlak. Když vám v pohybu či pozici bude něco nepříjemného, upravíte ji. První fáze je začít vnímat jemné signály svého těla. Jednoduše pozorovat, vnímat a jednat….

 

jan_novosad
Autor článku: Jan Novosad

Vystudoval FTVS – TVS a posbíral několik certifikátů, ale to nejdůležitější pochopil až relativně nedávno. Totiž to, že jen vy jediní můžete sami sebe soudit a nikdo jiný nemá právo vytvářet na vás tlak.Ve 3D FITNESS Academy chce sám objevovat nové informace, získávat zkušenosti a s radostí je předávat dál. Čeká všechny, kdo přicházejí s otevřenou myslí a respektují odlišné názory a pohledy okolí. Dobrý trenér podle něho dělá věci tak, jak cítí a jak je považuje za nejlepší pro sebe a své klienty.